sloučenina

Czech

Etymology

From sloučený +‎ -ina.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslou̯t͡ʃɛɲɪna]

Noun

sloučenina f

1. (chemistry) compound

Declension

Declension of sloučenina (hard feminine)

	singular	plural
nominative	sloučenina	sloučeniny
genitive	sloučeniny	sloučenin
dative	sloučenině	sloučeninám
accusative	sloučeninu	sloučeniny
vocative	sloučenino	sloučeniny
locative	sloučenině	sloučeninách
instrumental	sloučeninou	sloučeninami

Further reading

• sloučenina in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sloučenina in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sloučenina in Internetová jazyková příručka