čtivý

See also: čtivy

Czech

Etymology

From čítat +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃcɪviː]

Adjective

čtivý

1. (colloquial) readable (enjoyable to read)

Declension

Declension of čtivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	čtivý		čtivá	čtivé
genitive	čtivého		čtivé	čtivého
dative	čtivému		čtivé	čtivému
accusative	čtivého	čtivý	čtivou	čtivé
locative	čtivém		čtivé	čtivém
instrumental	čtivým		čtivou	čtivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	čtiví	čtivé		čtivá
genitive	čtivých
dative	čtivým
accusative	čtivé			čtivá
locative	čtivých
instrumental	čtivými

Derived terms

• čtivost f

 

Further reading

• čtivý in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• čtivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čtivý in Internetová jazyková příručka