bělouš

Czech

Etymology

From bílý (“white”) +‎ -ouš.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlou̯ʃ]
• Hyphenation: bě‧louš

Noun

bělouš m anim (diminutive běloušek)

1. white horse

   Synonyms: šiml, (archaic) bron, (archaic) brůna

2. white animal

Declension

Declension of bělouš (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	bělouš	bělouši
genitive	bělouše	běloušů
dative	běloušovi, bělouši	běloušům
accusative	bělouše	bělouše
vocative	bělouši	bělouši
locative	běloušovi, bělouši	bělouších
instrumental	běloušem	bělouši

Related terms

• bělavý
• bělit impf
• běloba f
• běloch m
• běloška f
• bílý

 

Further reading

• bělouš in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bělouš in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bělouš in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• bělouš in Internetová jazyková příručka