dřevorubec

Czech

Etymology

From dřevo +‎ rubat +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̝ɛvorubɛt͡s]
• Hyphenation: dře‧vo‧ru‧bec

Noun

dřevorubec m anim (feminine dřevorubkyně)

1. woodcutter

   Synonyms: drvoštěp, dřevař

Declension

Declension of dřevorubec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	dřevorubec	dřevorubci
genitive	dřevorubce	dřevorubců
dative	dřevorubcovi, dřevorubci	dřevorubcům
accusative	dřevorubce	dřevorubce
vocative	dřevorubče	dřevorubci
locative	dřevorubcovi, dřevorubci	dřevorubcích
instrumental	dřevorubcem	dřevorubci

Derived terms

• dřevorubecký
• dřevorubectví

 

Further reading

• dřevorubec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dřevorubec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dřevorubec in Internetová jazyková příručka