dvanáctiúhelník

Czech

Etymology

From dvanáct +‎ úhel +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdvanaːt͡scɪjuːɦɛlɲiːk]

Noun

dvanáctiúhelník m inan

1. (geometry) dodecagon

Declension

Declension of dvanáctiúhelník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	dvanáctiúhelník	dvanáctiúhelníky
genitive	dvanáctiúhelníka, dvanáctiúhelníku	dvanáctiúhelníků
dative	dvanáctiúhelníku	dvanáctiúhelníkům
accusative	dvanáctiúhelník	dvanáctiúhelníky
vocative	dvanáctiúhelníku	dvanáctiúhelníky
locative	dvanáctiúhelníku	dvanáctiúhelnících
instrumental	dvanáctiúhelníkem	dvanáctiúhelníky

Coordinate terms

• trojúhelník m
• čtyřúhelník m
• pětiúhelník m
• šestiúhelník m
• sedmiúhelník m
• osmiúhelník m
• devítiúhelník m
• desetiúhelník m
• jedenáctiúhelník m

Further reading

• dvanáctiúhelník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dvanáctiúhelník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989