kořit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech kořiti, from Proto-Slavic *koriti.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

kořit impf

  1. (dated, reflexive with se) to bow, to surrender
    Synonym: klanět se
    Mnoho mužů sekoří.
    Many men bow/succumb to her.
  2. (archaic) to humble, to humiliate
    Synonym: pokořovat

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • kořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kořit in Internetová jazyková příručka