pozorovatel

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From pozorovat +‎ -tel.

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

pozorovatel m anim (feminine pozorovatelka)

  1. observer (taking notice)

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • pozorovatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pozorovatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pozorovatel in Internetová jazyková příručka