prosazovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]prosazovat impf (perfective prosázet or prosadit)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | prosazovat, prosazovati | Active adjective | prosazující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | prosazování | Passive adjective | prosazovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | prosazuji, prosazuju (coll.) |
prosazujeme | — | prosazujme |
| 2nd person | prosazuješ | prosazujete | prosazuj | prosazujte |
| 3rd person | prosazuje | prosazují, prosazujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive prosazovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | prosazoval | prosazovali | prosazován | prosazováni |
| masculine inanimate | prosazovaly | prosazovány | ||
| feminine | prosazovala | prosazována | ||
| neuter | prosazovalo | prosazovala | prosazováno | prosazována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | prosazuje | — |
| feminine + neuter singular | prosazujíc | — |
| plural | prosazujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- prosazovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- prosazovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- prosazovat in Internetová jazyková příručka