rumpál

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rumpál, borrowed from Middle High German rollbaum.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrumpaːl]
• Hyphenation: rum‧pál

Noun

rumpál m inan

1. windlass

Declension

Declension of rumpál (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rumpál	rumpály
genitive	rumpálu	rumpálů
dative	rumpálu	rumpálům
accusative	rumpál	rumpály
vocative	rumpále	rumpály
locative	rumpále, rumpálu	rumpálech
instrumental	rumpálem	rumpály

Further reading

• rumpál in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rumpál in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rumpál in Internetová jazyková příručka