výslech

Czech

Etymology

Deverbal from vyslechnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːslɛx]

Noun

výslech m inan

1. interrogation, questioning

Declension

Declension of výslech (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	výslech	výslechy
genitive	výslechu	výslechů
dative	výslechu	výslechům
accusative	výslech	výslechy
vocative	výslechu	výslechy
locative	výslechu	výsleších
instrumental	výslechem	výslechy

Related terms

• vyslýchat

 

Further reading

• výslech in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výslech in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výslech in Internetová jazyková příručka