Etymology[edit]
Inherited from Old Czech zočiti. Equivalent to z- + oko (“eye”) + -it.
Pronunciation[edit]
zočit pf
- (literary) to see, to spot
- Synonyms: uvidět, spatřit, zpozorovat, uzřít
Conjugation[edit]
Conjugation
The verb zočit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
— |
zočiv
|
feminine + neuter singular
|
— |
zočivši
|
plural
|
— |
zočivše
|
Further reading[edit]
- zočiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zočiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zočit in Internetová jazyková příručka