břevno

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech břevno, from Proto-Slavic *brьvьno.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbr̝ɛvno]
• Hyphenation: břev‧no

Noun

břevno n

1. beam (large piece of timber or iron)

   Synonym: trám

2. (sports) crossbar (the top of the goal structure)
3. (heraldry) fess

Declension

Declension of břevno (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	břevno	břevna
genitive	břevna	břeven
dative	břevnu	břevnům
accusative	břevno	břevna
vocative	břevno	břevna
locative	břevně, břevnu	břevnech
instrumental	břevnem	břevny

Derived terms

• břevno pokosem
• břevno pošikem

 

Further reading

• břevno in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• břevno in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• břevno in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• brvno

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *brьvьno.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̝ɛʋno/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̝ɛvno/

Noun

břevno n

1. beam (large piece of timber or iron)
2. burden

Declension

Declension of břevno (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	břevno	břevně	břevna
genitive	břevna	břevnú	břeven
dative	břevnu	břevnoma	břevnóm
accusative	břevno	břevně	břevna
vocative	břevno	břevně	břevna
locative	břevně, břevnu	břevnú	břevniech
instrumental	břevnem	břevnoma	břevny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: břevno

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “břevno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění