blikat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblɪkat]

Verb

blikat impf (perfective bliknout)

1. to blink, twinkle (of a source of light)

   Blikal baterkou. ― He was flicking a flashlight on and off.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	blikat, blikati	Active adjective	blikající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	blikám	blikáme	—	blikejme
2nd person	blikáš	blikáte	blikej	blikejte
3rd person	bliká	blikají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blikat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	blikal	blikali	blikán	blikáni
masculine inanimate		blikaly		blikány
feminine	blikala		blikána
neuter	blikalo	blikala	blikáno	blikána

Transgressives	present	past
masculine singular	blikaje	—
feminine + neuter singular	blikajíc	—
plural	blikajíce	—

Further reading

• blikati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• blikati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• blikat in Internetová jazyková příručka