dohodnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
dohodnout pf (imperfective dohadovat or dohodovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | dohodnout, dohodnouti | Active adjective | dohodnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | dohodnutí | Passive adjective | dohodnutý |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dohodnu | dohodneme | — | dohodněme |
| 2nd person | dohodneš | dohodnete | dohodni | dohodněte |
| 3rd person | dohodne | dohodnou | — | — |
| The verb dohodnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dohodl | dohodli | dohodnut | dohodnuti |
| masculine inanimate | dohodly | dohodnuty | ||
| feminine | dohodla | dohodnuta | ||
| neuter | dohodlo | dohodla | dohodnuto | dohodnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | dohodnuv |
| feminine + neuter singular | — | dohodnuvši |
| plural | — | dohodnuvše |
Derived terms[edit]
- dohoda f
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- dohodnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dohodnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dohodnout in Internetová jazyková příručka