dokumentovat

See also: dokumentovať

Czech

Etymology

From dokument +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdokumɛntovat]

Verb

dokumentovat impf or pf

1. to document

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dokumentovat, dokumentovati	Active adjective	dokumentující, dokumentovavší
Verbal noun	dokumentování	Passive adjective	dokumentovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dokumentuji, dokumentuju (coll.)	dokumentujeme	—	dokumentujme
2nd person	dokumentuješ	dokumentujete	dokumentuj	dokumentujte
3rd person	dokumentuje	dokumentují, dokumentujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive dokumentovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dokumentoval	dokumentovali	dokumentován	dokumentováni
masculine inanimate		dokumentovaly		dokumentovány
feminine	dokumentovala		dokumentována
neuter	dokumentovalo	dokumentovala	dokumentováno	dokumentována

Transgressives	present	past
masculine singular	dokumentuje	dokumentovav
feminine + neuter singular	dokumentujíc	dokumentovavši
plural	dokumentujíce	dokumentovavše

Related terms

• See docent

• dokumentace

 

Further reading

• dokumentovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dokumentovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dokumentovat in Internetová jazyková příručka