korodovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]korodovat impf (perfective zkorodovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | korodovat, korodovati | Active adjective | korodující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | korodování | Passive adjective | korodovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | koroduji, koroduju (coll.) |
korodujeme | — | korodujme |
| 2nd person | koroduješ | korodujete | koroduj | korodujte |
| 3rd person | koroduje | korodují, korodujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive korodovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | korodoval | korodovali | korodován | korodováni |
| masculine inanimate | korodovaly | korodovány | ||
| feminine | korodovala | korodována | ||
| neuter | korodovalo | korodovala | korodováno | korodována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | koroduje | — |
| feminine + neuter singular | korodujíc | — |
| plural | korodujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- korodovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- korodovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- korodovat in Internetová jazyková příručka