nabonzovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
nabonzovat pf (imperfective bonzovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | nabonzovat, nabonzovati | Active adjective | nabonzovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | nabonzování | Passive adjective | nabonzovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | nabonzuji, nabonzuju (coll.) |
nabonzujeme | — | nabonzujme |
| 2nd person | nabonzuješ | nabonzujete | nabonzuj | nabonzujte |
| 3rd person | nabonzuje | nabonzují, nabonzujou (coll.) |
— | — |
| The verb nabonzovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | nabonzoval | nabonzovali | nabonzován | nabonzováni |
| masculine inanimate | nabonzovaly | nabonzovány | ||
| feminine | nabonzovala | nabonzována | ||
| neuter | nabonzovalo | nabonzovala | nabonzováno | nabonzována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | nabonzovav |
| feminine + neuter singular | — | nabonzovavši |
| plural | — | nabonzovavše |
Further reading[edit]
- nabonzovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nabonzovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989