oblouk

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *oblǫkъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoblou̯k]

• audio

  (file)

Noun

oblouk m inan (related adjective obloukový)

1. (geometry) arc
2. (architecture) arch

Declension

Declension of oblouk (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	oblouk	oblouky
genitive	oblouku	oblouků
dative	oblouku	obloukům
accusative	oblouk	oblouky
vocative	oblouku	oblouky
locative	oblouku	obloucích
instrumental	obloukem	oblouky

Derived terms

• gotický oblouk m
• vzpěrný oblouk m

 

Further reading

• oblouk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• oblouk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• oblouk in Internetová jazyková příručka