odpůrce

Czech

Etymology

From odpor +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotpuːrt͡sɛ]

Noun

odpůrce m anim (feminine odpůrkyně)

1. detractor, opponent

   Antonym: zastánce

2. defendant

Declension

Declension of odpůrce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	odpůrce	odpůrci
genitive	odpůrce	odpůrců
dative	odpůrcovi, odpůrci	odpůrcům
accusative	odpůrce	odpůrce
vocative	odpůrce	odpůrci
locative	odpůrcovi, odpůrci	odpůrcích
instrumental	odpůrcem	odpůrci

See also

• příznivec

Further reading

• odpůrce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odpůrce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odpůrce in Internetová jazyková příručka