okotit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech okotiti. By surface analysis, o- +‎ kotit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈokocɪt]

Verb

okotit pf (imperfective kotit)

1. (reflexive with se) to kitten (to give birth to a kitten)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	okotit, okotiti	Active adjective	okotivší
Verbal noun	okocení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	okotím	okotíme	—	okoťme
2nd person	okotíš	okotíte	okoť	okoťte
3rd person	okotí	okotí	—	—

The verb okotit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	okotil	okotili	—	—
masculine inanimate		okotily		—
feminine	okotila		—
neuter	okotilo	okotila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	okotiv
feminine + neuter singular	—	okotivši
plural	—	okotivše

See also

• obahnit
• ohřebit
• oprasit
• oselit
• oštěnit
• otelit

 

Further reading

• okotiti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• okotiti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• okotit in Internetová jazyková příručka