požitkář

Czech

Etymology

From požitek (“pleasure, joy”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoʒɪtkaːr̝̊]
• Hyphenation: po‧žit‧kář

Noun

požitkář m anim (feminine požitkářka)

1. hedonist, pleasure seeker, bon vivant

   Synonyms: bonviván, labužník

   Antonym: asketa

Declension

Declension of požitkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	požitkář	požitkáři
genitive	požitkáře	požitkářů
dative	požitkářovi, požitkáři	požitkářům
accusative	požitkáře	požitkáře
vocative	požitkáři	požitkáři
locative	požitkářovi, požitkáři	požitkářích
instrumental	požitkářem	požitkáři

Derived terms

• požitkářský
• požitkářství

 

Further reading

• požitkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• požitkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• požitkář in Internetová jazyková příručka