pocítit

Czech

Etymology

From po- +‎ cítit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpot͡siːcɪt]

• Audio

  (file)

Verb

pocítit pf (imperfective pociťovat)

1. to experience (to observe or undergo)

   Když se však na ně podívala, pocítila, že jim nemůže zničit štěstí. ― When she saw them, she felt she couldn't destroy their happiness.

2. to be sensible of, to perceive

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pocítit, pocítiti	Active adjective	pocítivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pocítím	pocítíme	—	pociťme
2nd person	pocítíš	pocítíte	pociť	pociťte
3rd person	pocítí	pocítí	—	—

The verb pocítit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pocítil	pocítili	pocítěn	pocítěni
masculine inanimate		pocítily		pocítěny
feminine	pocítila		pocítěna
neuter	pocítilo	pocítila	pocítěno	pocítěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pocítiv
feminine + neuter singular	—	pocítivši
plural	—	pocítivše

Related terms

• pocit
• pocitový
• pocítění
• pocítěný

 

Further reading

• pocítiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pocítiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pocítit in Internetová jazyková příručka