pochodovat
Jump to navigation
Jump to search
See also: pochodovať
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
pochodovat impf
- to march (to walk with long, regular strides)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | pochodovat, pochodovati | Active adjective | orientující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | orientování | Passive adjective | orientovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | orientuji, orientuju (coll.) |
orientujeme | — | orientujme |
| 2nd person | orientuješ | orientujete | orientuj | orientujte |
| 3rd person | orientuje | orientují, orientujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pochodovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | orientoval | orientovali | orientován | orientováni |
| masculine inanimate | orientovaly | orientovány | ||
| feminine | orientovala | orientována | ||
| neuter | orientovalo | orientovala | orientováno | orientována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | orientuje | — |
| feminine + neuter singular | orientujíc | — |
| plural | orientujíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- pochodovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- pochodovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- pochodovat in Internetová jazyková příručka