pojmout

Czech

Etymology

From po- +‎ jmout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpojmou̯t]

Verb

pojmout pf (imperfective pojímat)

1. to hold, to accommodate, to admit
2. to incorporate, to include

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pojmout, pojmouti	Active adjective	pojavší , pojmuvší
Verbal noun	pojetí	Passive adjective	pojatý, pojmutý

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pojmu	pojmeme	—	pojměme
2nd person	pojmeš	pojmete	pojmi	pojměte
3rd person	pojme	pojmou	—	—

The verb pojmout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pojal, pojmul	pojali, pojmuli	pojat, pojmut	pojati, pojmuti
masculine inanimate		pojaly, pojmuly		pojaty, pojmuty
feminine	pojala, pojmula		pojata, pojmuta
neuter	pojalo, pojmulo	pojala, pojmula	pojato, pojmuto	pojata, pojmuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pojav, pojmuv
feminine + neuter singular	—	pojavši, pojmuvši
plural	—	pojavše, pojmuvše

Related terms

• pojmový

 

Further reading

• pojmouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pojmouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pojmout in Internetová jazyková příručka