povolení

Czech

Etymology

From povolit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpovolɛɲiː]

Noun

povolení n

1. verbal noun of povolit
2. permit
3. permission

   Antonym: zákaz

Declension

Declension of povolení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	povolení	povolení
genitive	povolení	povolení
dative	povolení	povolením
accusative	povolení	povolení
vocative	povolení	povolení
locative	povolení	povoleních
instrumental	povolením	povoleními

Further reading

• povolení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• povolení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• povolení in Internetová jazyková příručka