rozestoupit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
rozestoupit pf (imperfective rozestupovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | rozestoupit, rozestoupiti | Active adjective | rozestoupivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozestoupení | Passive adjective | rozestoupený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozestoupím | rozestoupíme | — | rozestupme |
| 2nd person | rozestoupíš | rozestoupíte | rozestup | rozestupte |
| 3rd person | rozestoupí | rozestoupí | — | — |
| The verb rozestoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozestoupil | rozestoupili | rozestoupen | rozestoupeni |
| masculine inanimate | rozestoupily | rozestoupeny | ||
| feminine | rozestoupila | rozestoupena | ||
| neuter | rozestoupilo | rozestoupila | rozestoupeno | rozestoupena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozestoupiv |
| feminine + neuter singular | — | rozestoupivši |
| plural | — | rozestoupivše |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- rozestoupiti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozestoupiti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozestoupit in Internetová jazyková příručka