soběstačný

Czech

Etymology

From sobě- +‎ stačit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsobjɛstat͡ʃniː]
• Hyphenation: so‧bě‧stač‧ný

Adjective

soběstačný (comparative soběstačnější, superlative nejsoběstačnější)

1. self-sufficient

Declension

Declension of soběstačný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	soběstačný		soběstačná	soběstačné
genitive	soběstačného		soběstačné	soběstačného
dative	soběstačnému		soběstačné	soběstačnému
accusative	soběstačného	soběstačný	soběstačnou	soběstačné
locative	soběstačném		soběstačné	soběstačném
instrumental	soběstačným		soběstačnou	soběstačným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	soběstační	soběstačné		soběstačná
genitive	soběstačných
dative	soběstačným
accusative	soběstačné			soběstačná
locative	soběstačných
instrumental	soběstačnými

Derived terms

• soběstačnost f