spát

See also: spat, Spat, spaț, spať, spät, şpat, ṣpät, and spAt

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech spáti, from Proto-Slavic *sъpati, from Proto-Indo-European *swep-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspaːt]
• Hyphenation: spát
• Homophone: spád

Verb

spát impf

1. to sleep (to rest in a state of reduced consciousness)

   Synonyms: chrnět, hnípat, dřímat, spinkat, hajat, chrápat, zařezávat

   Antonym: bdít

2. to sleep (to have sex)

   Synonym: souložit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	spát, spáti	Active adjective	spící
Verbal noun	spaní	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	spím	spíme	—	spěme
2nd person	spíš	spíte	spi	spěte
3rd person	spí	spí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spát.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	spal	spali	—	—
masculine inanimate		spaly		—
feminine	spala		—
neuter	spalo	spala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	spě	—
feminine + neuter singular	spíc	—
plural	spíce	—

Related terms

• dospat
• nespavost
• ospalec
• ospalý
• prospat
• přespat
• spacák
• spáč
• spánek
• uspat
• vyspat
• zaspat

 

See also

• klímat, klimbat, podřimovat

Further reading

• spáti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spáti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spát in Internetová jazyková příručka

Anagrams

• pást
• past
• psát