stvrdit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From s- +‎ tvrdit. Compare Polish stwierdzić, and Ukrainian стве́рдити (stvérdyty).

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

stvrdit pf (imperfective stvrzovat)

  1. to confirm, to affirm

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive stvrdit, stvrditi Active adjective stvrdivší
Verbal noun stvrzení Passive adjective stvrzený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person stvrdím stvrdíme — stvrďme
2nd person stvrdíš stvrdíte stvrď stvrďte
3rd person stvrdí stvrdí — —
The verb stvrdit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate stvrdil stvrdili stvrzen stvrzeni
masculine inanimate stvrdily stvrzeny
feminine stvrdila stvrzena
neuter stvrdilo stvrdila stvrzeno stvrzena
Transgressives present past
masculine singular — stvrdiv
feminine + neuter singular — stvrdivši
plural — stvrdivše

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • stvrditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • stvrditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • stvrdit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=stvrdit&oldid=76257741"