tajnůstkář

Czech

Etymology

From tajnůstka +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtajnuːstkaːr̝̊]
• Hyphenation: taj‧nůst‧kář

Noun

tajnůstkář m anim (feminine tajnůstkářka)

1. secretive person

Declension

Declension of tajnůstkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	tajnůstkář	tajnůstkáři
genitive	tajnůstkáře	tajnůstkářů
dative	tajnůstkářovi, tajnůstkáři	tajnůstkářům
accusative	tajnůstkáře	tajnůstkáře
vocative	tajnůstkáři	tajnůstkáři
locative	tajnůstkářovi, tajnůstkáři	tajnůstkářích
instrumental	tajnůstkářem	tajnůstkáři

Derived terms

• tajnůstkářský
• tajnůstkářství

 

Further reading

• tajnůstkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tajnůstkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tajnůstkář in Internetová jazyková příručka