tléti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *tьlěti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈtlɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈtlɛːci/

Verb

tléti impf

1. to molder, to moulder, to rot, to decay

Conjugation

Conjugation of tléti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
tléti	tlet	tlenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	tleju	tlévě (-va)	tlém (-me/-my)	–	tlejvě (-va)	tlejme (-my)
2nd person	tléš	tléta	tléte	tlej	tlejta	tlejte
3rd person	tlé	tléta	tlejú	tlej	tlejta	tlejte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	tlech	tlechově (-va)	tlechom (-me/-my)	tléch, tlejiech	tléchově, tlejiechově (-va)	tléchom, tlejiechom (-me/-my)
2nd person	tle	tlesta (-šta)	tleste (-šte)	tléše, tlejieše	tléšta, tlejiešta (-sta)	tléšte, tlejiešte (-ste)
3rd person	tle	tlesta (-šta)	tlechu	tléše, tlejieše	tléšta, tlejiešta (-sta)	tléchu, tlejiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	tlel	tlela	tleli	—	—	—
Feminine	tlela	tlele	tlely	—	—	—
Neuter	tlelo	tlele	tlela	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	tlejě	tlejúce		tlev	tlevše
Feminine	tlejúci			tlevši
Neuter	tlejě, tlejúci			tlev, tlevši

Note: This table shows the most common forms of tléti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• tlelost
• tlelý

 

Descendants

• Czech: tlít

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “tléti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění