zamořit

Czech

Etymology

From za- +‎ mořit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzamor̝ɪt]
• Rhymes: -or̝ɪt

Verb

zamořit pf (imperfective zamořovat)

1. to contaminate, to pollute

   Synonyms: znečistit, kontaminovat

2. to infest, to inundate

   Synonyms: napadnout, postihnout, zaplavit, zatopit, zaplnit, přeplnit

   Pole byla zamořena plevelem.

   The fields were overrun by weeds.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zamořit, zamořiti	Active adjective	zamořivší
Verbal noun	zamoření	Passive adjective	zamořený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zamořím	zamoříme	—	zamořme
2nd person	zamoříš	zamoříte	zamoř	zamořte
3rd person	zamoří	zamoří	—	—

The verb zamořit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zamořil	zamořili	zamořen	zamořeni
masculine inanimate		zamořily		zamořeny
feminine	zamořila		zamořena
neuter	zamořilo	zamořila	zamořeno	zamořena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zamořiv
feminine + neuter singular	—	zamořivši
plural	—	zamořivše

Further reading

• zamořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zamořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zamořit in Internetová jazyková příručka