zmínit

Czech

Etymology

From z- +‎ mínit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzmiːɲɪt]

Verb

zmínit pf

1. to mention

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zmínit, zmíniti	Active adjective	zmínivší
Verbal noun	zmínění	Passive adjective	zmíněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zmíním	zmíníme	—	zmiňme
2nd person	zmíníš	zmíníte	zmiň	zmiňte
3rd person	zmíní	zmíní	—	—

The verb zmínit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zmínil	zmínili	zmíněn	zmíněni
masculine inanimate		zmínily		zmíněny
feminine	zmínila		zmíněna
neuter	zmínilo	zmínila	zmíněno	zmíněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zmíniv
feminine + neuter singular	—	zmínivši
plural	—	zmínivše

Derived terms

• zmínění n
• zmíněný m
• zmínka f

 

Further reading

• zmíniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zmíniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zmínit in Internetová jazyková příručka