sít

See also: Appendix:Variations of "sit"

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech sieti, from Proto-Slavic *sějati, *sěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsiːt]

Verb

sít impf (perfective zasít)

1. to sow

   Jak kdo zaseje, tak také sklidí. ― Whoever sows, so also harvests.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	sít, síti	Active adjective	sející
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	seji, seju (coll.)	sejeme	—	sejme
2nd person	seješ	sejete	sej	sejte
3rd person	seje	sejí, sejou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive sít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	sel, sil	seli, sili	set	seti
masculine inanimate		sely, sily		sety
feminine	sela, sila		seta
neuter	selo, silo	sela, sila	seto	seta

Transgressives	present	past
masculine singular	seje	—
feminine + neuter singular	sejíc	—
plural	sejíce	—

Derived terms

• osít
• setba
• setí
• vysít
• zasít

 

Related terms

• semeno

 

Further reading

• síti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• síti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sít in Internetová jazyková příručka

Hungarian

Etymology

sí +‎ -t

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃiːt]
• Hyphenation: sít

Noun

sít

1. accusative singular of sí

Vietnamese

Pronunciation

• (Hà Nội) IPA^(key): [sit̚˧˦]
• (Huế) IPA^(key): [ʂit̚˦˧˥] ~ [sit̚˦˧˥]
• (Hồ Chí Minh City) IPA^(key): [ʂɨt̚˦˥] ~ [sɨt̚˦˥]

Adjective

sít • (𬩲)

1. very close