vě
Jump to navigation
Jump to search
See also: Appendix:Variations of "ve"
Old Czech[edit]
Etymology[edit]
Inherited from Proto-Slavic *vě.
Pronunciation[edit]
Pronoun[edit]
vě
Declension[edit]
Declension of the personal pronouns
| Singular | 1st person | 2nd person | Reflexive |
|---|---|---|---|
| Nominative | jáz, já | ty | — |
| Genitive | mne, mě | tebe, tě | sebe, sě |
| Dative | mně, mi | tobě, ti | sobě, si |
| Accusative | mě, mne | tě, tebe | sě, sebe |
| Locative | mně | tobě | sobě |
| Instrumental | mnú | tobú, tebú | sobú, sebú |
| Possessive | mój | tvój | svój |
| Dual | 1st person | 2nd person | Reflexive |
| Nominative | vě, va, ma | vy | — |
| Genitive | najú | vajú | sebe, sě |
| Dative | náma | váma | sobě, si |
| Accusative | ny, najú | vy, vajú | sě, sebe |
| Locative | najú | vajú | sobě |
| Instrumental | náma | váma | sobú, sebú |
| Possessive | náš, najú | váš, vajú | svój |
| Plural | 1st person | 2nd person | Reflexive |
| Nominative | my | vy | — |
| Genitive | nás | vás | sebe, sě |
| Dative | nám, nem | vám, vem | sobě, si |
| Accusative | ny, nás | vy, vás | sě, sebe |
| Locative | nás | vás | sobě |
| Instrumental | námi | vámi | sobú, sebú |
| Possessive | náš | váš | svój |
References[edit]
- Jan Gebauer (1903–1916) “vě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění